Dlouhověkost nezačíná v posilovně nebo v lékárně, ale ve střevě
Praha, 20. října 2025 – Klíč k dlouhověkosti leží ve střevě. Zdraví tohoto orgánu ovlivňuje imunitu, metabolismus i psychickou pohodu, tedy faktory, které rozhodují o kvalitě a délce života. Podle českých gastroenterologovů je prevence a péče o trávicí soustavu jednou z významných cest vedoucích ke kvalitnímu stáří.
O pokrocích v medicíně včetně novinek v endoskopii, biologické léčbě a prevenci nádorů trávicího traktu diskutovaly stovky specialistů na 8. výročním kongresu České gastroenterologické společnosti (ČGS), kde zároveň oslavily 80 let oboru.
„Trávení hraje klíčovou roli mezi faktory ovlivňujícími zdraví a dlouhověkost. Trávicí trakt je místem, kudy do těla vstupuje nejvíc cizorodých látek, a měli bychom proto přemýšlet o tom, co do sebe dostáváme. Biliony bakterií ve střevě ovlivňují metabolismus, produkci vitamínů i ochranných látek. Ve střevní sliznici sídlí také významná část imunitních buněk zodpovědných za produkci ochranných protilátek. Zdravé střevo tak brání infekcím a snižuje riziko chronických zánětů, které zkracují život. Víme, že správně vyvážený mikrobiom prodlužuje život. Naopak jeho narušení je spojeno s řadou nemocí, obezitou, cukrovkou, s poruchami mozku a nervů či s depresí. Zdravý trávicí trakt je jedním z pilířů celkového zdraví,“ říká doc. MUDr. Ilja Tachecí, přednosta 2. interní gastroenterologické kliniky FN Hradec Králové a předseda České gastroenterologické společnosti.
Podle primáře Gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice doc. MUDr. Martina Bortlíka, škodí každý extrém. „Stále se objevují nové mýty o tom, že bychom neměli jíst tamto, a naopak měli jíst toto – většinou je to nesmysl. Člověk je všežravec a měl by jíst vše, ale střídmě a vyváženě. Pro většinu lidí v našich zeměpisných šířkách je optimální středomořská strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, bílkoviny a vlákninu, která je přirozenou potravou střevní mikrobioty,“ vysvětluje doc. Bortlík s tím, že stále platí: selský rozum a všeho s mírou.
Mikrobiom ale nebude jediným tématem, které budou gastroenterologové na jubilejním kongresu řešit.
„V našem oboru se objevuje řada novinek, které zásadně mění péči o pacienty. Například pilotní metody včasné detekce rakoviny slinivky břišní pomocí krevních testů, které dokážou nemoc odhalit v raném stadiu. Rychle se rozvíjející umělá inteligence. Nová generace biologických léků pro pacienty s idiopatickými střevními záněty. Pokroky v endoskopii, umožňující endoskopicky odstraňovat i složitější nádory nebo nemocnou tkáň například u akutního zánětu slinivky břišní, což dříve vyžadovalo klasickou operaci,“ vyjmenovává některé z témat doc. Tachecí.
Před experty na trávicí soustavu ale stále leží řada obtížných úkolů.
„Musíme zajistit, aby se náročné zákroky na trávicím traktu prováděly v centrech, která jsou úzce specializovaná. V některých regionech však zatím úplně chybí. Naším cílem je, aby v České republice fungovalo jedno centrum na každých 300 000 obyvatel,“ upozorňuje prof. MUDr. Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Jak připomíná doc. Tachecí, česká gastroenterologie má bohatou historii a zároveň patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející obory současné medicíny. „Kongres ukázal, kam jsme se posunuli v kvalitě, dostupnosti a využití nových technologií a možnostech cílené a inovativní léčby,“ dodává doc. Tachecí.
Zajímavosti:
Tenké střevo měří u dospělého člověka okolo 6 metrů a společně s tlustým střevem tvoří orgán s plochou zhruba 200–300 m² – tedy přibližně jako tenisový kurt.
Ve střevě žije kolem 100 bilionů bakterií o celkové hmotnosti přibližně jednoho až dvou kilogramů. Tyto mikroorganismy dohromady obsahují stokrát více genů než lidská DNA a ovlivňují prakticky každý orgán v těle. I proto se dnes o střevě mluví nejen jako o „druhém mozku“, ale také jako o řídicím centru imunity a metabolismu.
Střevo je továrna na hormony štěstí, vzniká v něm až 90 % serotoninu – látky ovlivňující náladu, spánek i chuť k jídlu.
Mozek a střevo jsou v těsném spojení pomocí bloudivého nervu a dalších signálních drah v rámci tzv. osy mozek-střevo. Informace tak proudí obousměrně – střevo může ovlivnit psychiku a psychika zase trávení.
Mikrobiom je jedinečný jako otisk prstu. Každý člověk má unikátní složení střevních bakterií, které se mění podle věku, stravy, prostředí i užívání léků.
Zdravý střevní mikrobiom se začíná vytvářet hned po narození. Velkou roli hraje způsob porodu – děti narozené přirozeně získávají jiné bakterie než děti po císařském řezu.
Mateřské mléko jako první „probiotikum“:
Kojení zásadně podporuje růst prospěšných bakterií a pomáhá nastavit imunitní systém dítěte.
První roky jsou klíčové:
To, jaký mikrobiom si dítě vybuduje do tří let věku, ovlivňuje jeho náchylnost k alergiím, obezitě, autoimunitním nemocem i psychickým potížím v dospělosti.
Strava a prostředí formují budoucnost:
V dětství má velký vliv pestrost jídelníčku, omezení zbytečných antibiotik a kontakt s běžným prostředím (příroda, zvířata). Tyto faktory spoluurčují, jestli bude mít člověk i v dospělosti trávení a imunitu v rovnováze.
Co může škodit?
Nadměrná sterilita – časté používání dezinfekcí, agresivních čisticích prostředků nebo přehnaná snaha „udržet dítě v dokonale čistém prostředí“ – může paradoxně oslabit imunitní systém. Rodiče tak dítě ochudí o kontakt s běžnými bakteriemi, které jsou důležité pro vývoj rovnováhy mikrobiomu.
Přidejte odpověď